Patří ČR mezi méně rozvinuté regiony EU?

Na začátku minulého programového období, tj. v letech 2008–2009 se říkalo, že se jedná o poslední možnost, kdy ČR může získat takto velké peníze z EU. (Tehdy pro nás bylo vyčleněno cca 26 mld. EUR.) Vzhledem k hospodářskému vývoji se předpokládalo, že některé regiony ČR již v dalším programovém období nebudou patřit mezi méně rozvinuté regiony EU, které potřebují strukturální pomoc. Máme o šest let více a vidíme, že Česká republika může čerpat strukturální pomoc na plné obrátky a dalších 24 mld. EUR z rozpočtu EU máme jako na dlani.

Jak to tedy je s postavením České republiky a co můžeme očekávat po roce 2020?

Regiony EU

Už je asi dostatečně známo, že EU pro účely strukturální politiky porovnává tzv. regiony soudržnosti NUTS II (nomenclature of territorial units for statistics), což je prostřední ze tří velikostních kategorií územního členění EU. U nás se jedná o dosti umělé celky, které jsou tvořeny jedním, dvěma či třemi kraji. Aby totiž bylo možné tyto jednotky v rámci EU srovnávat, musí mít obdobnou velikost, což v případě těchto jednotek znamená 800 tisíc až 3 milióny obyvatel.

Regiony NUTS II v ČR. Zdroj: MMR

Osm regionů soudržnosti u nás bylo s velkou slávou ustanoveno v roce 2006 novelizací zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Do vytvoření další byrokratické struktury bylo investováno nemálo peněz (pokud někdo víte, kolik provoz těchto orgánů v letech 2007–2013 stál, napište, prosím, do komentáře), aby se pak ukázalo, že původně dobrá myšlenka se v našich poměrech trochu zvrhla a v novém programovém období se již bez těchto orgánů raději obejdeme.

Regionální politika EU

Nicméně EU stále plánuje na základě těchto statistických jednotek, pro nové programové období 2014–2020 provedla „inovaci“ a rozlišuje tři úrovně hospodářské úrovně regionů.

V minulém programovém období to byly pouze dvě úrovně: méně vyspělé regiony s HDP na obyvatele méně než 75 % průměru EU a vyspělé regiony, které nesplňovaly tuto hranici. Do první kategorie bylo směrováno 97 % všech prostředků v rámci tzv. cíle 1 – Konvergence, do druhé kategorie pak pouze 1,5 % prostředků v rámci cíle 2 – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Existoval ještě cíl 3 – Evropská územní spolupráce, na kterou byly vyčleněny zbylé prostředky.

Nyní tady máme méně rozvinuté regiony s HDP na obyvatele menším než 75 % průměru EU, pak tzv. přechodové regiony, které mají HDP na obyvatele v rozmezí 75 % až 90 % průměru EU a více rozvinuté regiony s HDP na obyvatele 90 % průměru EU a více.

Pro Českou republiku se ovšem nic nemění, protože jako v minulém období Hlavní město Praha jako jediný z našich NUTS II patří mezi více rozvinuté regiony a zbytek republiky, tj. sedm dalších NUTS II patří do kategorie méně rozvinutých regionů, viz mapka.

Mapa regionů NUTS II v EU (2014-2020). Zdroj: Evropská komise

Podíváme-li se na konkrétní statistické údaje o jednotlivých regionech, vidíme, že celou Českou republiku, kromě Prahy, se podařilo do hranice 75 % průměru EU „vecpat“ jen díky dovedné hře s čísly a v příštím období se to již skutečně nemusí podařit.

Vývoj HDP na obyvatele dle NUTS II v ČR jako % z průměru EU 28. Zdroj: ČSÚ

Česká cesta

Naše vláda jde ale ještě dále a kromě tohoto členění máme navíc 57 regionů v rámci ČR definované jako hospodářsky problémové a dva kraje jako regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti a do nich je směrována specifická pomoc. A to jak z národních zdrojů, tak i ze strukturálních a investičních fondů EU. Za hospodářsky problémové regiony jsou považována (na základě usnesení vlády č. 344 ze dne 15. 5. 2013) území následujících obcí s rozšířenou působností: Bílina, Bílovec, Bohumín, Broumov, Bruntál, Bystřice nad Pernštejnem, Česká Třebová, Český Těšín, Děčín, Frýdlant, Havířov, Hodonín, Cheb, Chomutov, Jeseník, Kadaň, Karviná, Konice, Králíky, Kraslice, Kravaře, Krnov, Kyjov, Lipník nad Bečvou, Litvínov, Louny, Mikulov, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Most, Nový Bor, Odry, Orlová, Ostrava, Ostrov, Podbořany, Přerov, Rumburk, Rýmařov, Sokolov, Stříbro, Svitavy, Šternberk, Šumperk, Tanvald, Teplice, Uničov, Ústí nad Labem, Valašské Klobouky, Varnsdorf, Veselí nad Moravou, Vítkov, Vsetín, Zábřeh, Znojmo, Žatec. Regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj. (Na základě usnesení vlády č. 952 ze dne 11. 12. 2013).

Jedná se např. o program Technologie z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, jehož podpora je cílena právě na subjekty z těchto regionů.

Patří ČR mezi méně rozvinuté regiony EU?

Jednoduše řečeno jako celek určitě ne. A nejedná se jen o Prahu, jejíž HDP na obyvatele je deváté nejvyšší ze všech 276 sledovaných regionů EU. Regiony Jihovýchod, Střední Čechy a Jihozápad jsou na hraně a atakují kategorii spíše přechodových regionů. Z následující mapky vidíme, že ČR je z pohledu HDP na obyvatele na úrovni Portugalska, jižního Španělska, některých regionů Francie, a jsme na tom lépe než jižní Itálie.

HDP v jednotlivých regionech EU NUTS II jako % z průměru EU 28. Zdroj: Eurostat

Byť z pohledu dotační podpory se nám hodí tvářit se jako „chudý příbuzný“, z pohledu národního sebevědomí se nemáme za co stydět. Česká republika vždy patřila k evropským lídrům, a byť naše politická reprezentace v posledních 60 letech vždy nepřispívala k rozvoji naší země, potenciál středoevropské země s šikovnými a pracovitými lidmi pořád máme. Kéž tento potenciál evropské dotace zcela nezdeformují a ať už s nimi nebo bez nich zkusme každý na svém místě udělat pro rozvoj této země, kde žijeme, to nejlepší co umíme!

Uvítám vaše postřehy a komentáře níže pod článkem.