Finanční alokace na sociální podnikání
Sociální podnikání je druh podnikání, které u nás v současné době zaznamenává výrazný boom. Samozřejmě díky podpoře z Evropských fondů. Kdyby do těchto aktivit nebyla směrována tak štědrá finanční podpora, těžko by byl o tuto poměrně náročnou formu podnikání zájem.
Problematice sociálního podnikání se na serveru Policy.eu dlouhodobě věnuji, neboť mě samotného tato oblast velmi zajímá a od srpna rozjíždím vlastní sociální podnik. V dřívějších článcích se můžete dočíst o analýze první výzvy na podporu sociálního podnikání MPSV z OP Zaměstnanost, o tom, co vlastně sociální podnikání je, i upoutávku na druhou výzvu z OPZ.
Kolik peněz je na tuto oblast podnikání směrováno? Z MPSV to bylo v rámci OP Z v první výzvě 85 mil. Kč (přiděleno bylo 75 mil. Kč), pro druhou výzvu je určena stejná částka. Pro nezasvěcené zdůrazňuji, že tyto prostředky jsou z Evropského sociálního fondu (ESF) určeny převážně na mzdy související se zapojením osob z cílových skupin do činnosti sociálního podniku.
Komplementární výzva z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) měla v první výzvě alokaci 88 mil. Kč pro regiony, ve kterých se nenachází sociálně vyloučené lokality. Ve druhé výzvě, která by měla být vyhlášena v srpnu 2016, je plánováno 51 mil. Kč a v další výzvě vyhlášené nejspíše v srpnu 2017, už je plánováno pouze 45 mil. Kč. Pro oblasti se sociálně vyloučenými lokalitami to bylo 132 mil. Kč, ve druhé výzvě pro rok 2016 je určeno 119 mil. Kč a pro rok 2017 je plánováno 105 mil. Kč. Jedná se o projekty na investice do sociálního podnikání čerpané z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Je to hodně nebo málo?
Na první pohled mi přijde nepoměr na mzdy (OP Z) a na investice (IROP). Cítím v tom snahu řídících orgánů podporovat spíše přímo jednotlivé osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením než vlastní rozjezd podnikatelských záměrů jednotlivých podnikatelů/ek. Na druhou stranu, jak jsem pročítal hodnocení z OPZ řekl bych, že reálnost podnikatelského záměru se snažily výběrové komise posuzovat velmi fundovaně. Přesto určitě řada dobrých záměrů nebyla podpořena jen z důvodu, že jejich nositelé nebyli schopni svou myšlenku podat tak, aby hodnotitele o svých schopnostech a promyšleném přístupu přesvědčili.
Ovšem zpět k financím. Když se podívám na absolutní výši peněz, které jsou na tuto oblast vyčleněny, a srovnáme to s alokací na jiné výzvy, musím si položit otázku, zda by na sociální podnikání nemělo být určeno peněz více. Obrovské přetlaky projektů v jednotlivých výzvách naznačují, že zájem o tento druh businessu zde je.
Možná by pomohla větší osvěta o tom, co to je vlastně sociální podnikání. Pak by možná tak velký zájem o podporu nebyl. Na druhou stranu, pokud by se podařilo tento druh businessu v České republice nastartovat, pro cílové skupiny by to mohla být větší výhra, než projekty směrované do jiných oblastí.
Srovnejme, že na oblasti sociálních služeb jdou jen v rámci IROP miliardy Kč. Při tomto srovnání několik set mld. na sociální podnikání není nějak moc. A v OPZ bychom také našli specifické cíle, kde by se dalo pár desítek až stovek miliónů uloupnout. Např. výzva 03_16_061 na soutěžní projekty na podporu rovnosti žen a mužů v ČR mimo hl. město Prahu byla alokace 344,755 mil. Kč. Jedná se pouze o jednu výzvu do této oblasti. Podobných výzev je samozřejmě několik. Nepřijde vám to jako nepoměr ve srovnání s alokací peněz, které skutečně konkrétním lidem konkrétně pomáhají?
I kdyby polovina z podpořených sociálních podniků do dvou let zkrachovala, pořád to bude poměrně značný počet nově vytvořených pracovních míst. A při větší osvětě a úspěchu 90 % sociálních podnikatelů by se zde skutečně mohla vytvořit zcela nová oblast, která bude jen za vstupní intervenci z veřejných zdrojů zajišťovat dlouhodobé zvýšení kvality života konkrétních osob, které to skutečně potřebují a tuto šanci si zaslouží. Připomínám. Jedná se o podporu rozjezdu a žádné další mandatorní výdaje pro veřejné rozpočty. Na rozdíl od jiných oblastí podpory!
Mrzí mě, že ve svém sociálním podniku nemohu zaměstnat více lidí. Když jsem viděl tu motivaci a touhu po smysluplném zapojení do pracovního procesu mezi zájemci, ze kterých jsem vybíral, vidím, že prostor pro sociální podnikání u nás skutečně je.
Není čas na přehodnocení finančních alokací mezi jednotlivými opatřením jak v OPZ, tak v IROP, aby na sociální podnikání přišlo více peněz? A to ruku v ruce s osvětou nejen o administrativních požadavcích na zpracování žádostí, ale i o podnikání jako takovém a principech integračních sociálních podniků v praxi.
A jelikož já již mám na svůj sociální podnik prostředky schválené včetně vydaného rozhodnutí, nemohu být podezříván, že si tímto článkem připravuji půdu pro zdroje na vlastní projekt. Je mi skutečně líto těch podnikatelů, kteří mají dobré záměry, skutečně s cílovými skupinami již pracují nebo jsou připraveni fundovaně pracovat (měl jsem možnost s některými komunikovat, takže mám informace přímo od zdroje) a jen kvůli relativně nízké alokaci nemají šanci svůj projekt realizovat.
Budu rád za vaši zpětnou vazbu a vaše názory v komentáři pod článkem.